V houbaření patří Češi dlouhodobě mezi světovou elitu. Ještě v 19. století sice houby bývaly pokrmem chudých horalů, dnes ale do lesa vyrážejí všichni bez rozdílu — sběr hub je ostatně mnohdy vítanou záminkou k rodinným výletům do přírody. Díky věhlasným a ve světovém měřítku unikátním atlasům hub se z českých houbařů během několika generací stali zkušení profesionálové, kteří se v houbách vyznají. Nicméně i mistr houbař se někdy „utne“ a při troše nepozornosti může dojít i k poměrně vážným zdravotním komplikacím. Není proto od věci být připraven – a pojištěn!
Tisíce druhů hub v lese…
V tuzemských lesích najdeme více než tisícovku jedlých druhů hub, které lze využít k bezproblémové konzumaci. Klasickou poučkou každého houbaře by přitom mělo být, aby sbíral vždy jen takové houby, které bezpečně (po)zná. Ale nemusejí to nutně být pouze nejoblíbenější a nejznámější houby hřibovité – v kuchyni se skvěle uplatní i mnohé méně obvyklé druhy, jako například holubinky, kuřátka, slizáci či lakovky.
S určováním hub v současné době sice mohou – vedle klasických knižních atlasů – pomoci i moderní technologie, nicméně ani internetová diskusní fóra a databáze nezachrání vše. Jednotlivé druhy hub si navíc bývají velmi podobné. Sbírání hub proto nikdy není zcela bez rizika, neboť některé jedlé druhy lze snadno zaměnit za houby nejedlé či přímo jedovaté. Ideální variantou je proto například doprovod zkušeného houbaře či mykologa. V poslední době ostatně právě vycházky s odborníky získávají na popularitě.
…a stovky otrav z hub ročně
Riziko otravy houbami se každoročně zvyšuje především na podzim, v období houbařské sezóny. Zdravotní obtíže způsobené konzumací nejedlých či jedovatých hub přitom mohou být poměrně rozmanité – od drobné nevolnosti přes poruchy vědomí až po dlouhodobé následky, například v podobě nevratně poškozených jater. Otrava se ani nemusí projevit okamžitě, někdy se tak může stát až po určitém čase, třeba i následující den.
Pokud se objeví příznaky silnější otravy, k nimž může patřit i nadměrné slinění, pocení či poruchy vidění, je vhodné přivolat lékaře. Sami byste se měli pokusit vyvolat zvracení (například vypitím vlažné slané vody), pomoci by mělo i živočišné uhlí či černý čaj. Důležité také je nevyhazovat zbytky houbového jídla, aby bylo možno případně analyzovat konkrétní zdroj otravy.
Požití silně jedovatých hub dokáže způsobit vážné zdravotní komplikace, které ve výjimečných případech mohou končit i smrtí. Předcházet takovému riziku je přirozeně v rukou – a košíku – každého houbaře. Vhodným doplňkem pro tyto případy nicméně také může být správně nastavené životní pojištění, jako například FLEXI od Kooperativy, které vám následky vaší houbařské nepozornosti pomůže snáze překonat.
