Funkční systém bezpečnosti práce představuje ve větších firmách téměř poklad, který je vhodné si hlídat a strážit. Každý, kdo někdy budoval ve větším kolektivu jakýkoliv systém řízení rizik, tedy včetně jeho uvádění do praxe, vám potvrdí, o jak náročnou a dlouhou práci se jedná. Vše vám ale mohou za relativně krátkou dobu pokazit lehkovážní subdodavatelé a zhotovitelé, kteří mohou nejenom ohrozit vaše zaměstnance, ale také negativně ovlivnit statistiku o počtu pracovních úrazů na vašich projektech. Co je pak platné vysvětlování, že za danou nehodu při stavbě veřejností sledované budovy nebo třeba mostu mohla nezodpovědná subdodavatelská zednická firma, když je u velkých staveb vnímán hlavně zhotovitel jako garant celého projektu.
V takovém případě skutečně není případná negativní reklama výhrou, ale velkým handicapem, který může ohrozit vaši pozici v analogických výběrových řízeních. Tohoto jevu si všiml i Campbellův institut při americké organizaci National Safety Council, který doporučil pětikrokový plán, jak se s těmito riziky vyrovnat, a který, jak věříme, poskytne cenná doporučení i vám.
1. Kvalifikace a historie subdodavatele
Velká část amerických zejména stavebních firem podle výsledků průzkumu Campbellova institutu požaduje po svých subdodavatelích informace o nehodovosti jejich zaměstnanců, včetně nemocnosti a smrtelných úrazů. Většina oslovených firem navíc podle svých slov vyžaduje i kopie nejrůznějších certifikací, zpráv pro inspekci životního prostředí, popisy proběhlých školení BOZP a další informace. Přeci jenom není špatné zjistit si potřebné informace o dodavateli dříve, než mu svěříte důležitou zakázku.
2. Přípravné práce a vyhodnocení rizik
Tato fáze již u nás probíhá zcela běžně ať už s pomocí koordinátora BOZP v případě staveb, nebo v rámci bezpečnostních koordinačních skupin v případě nestavebních činností. V této fázi projektů je nejběžnější činností sladění interních pravidel BOZP dodavatele se subdodavatelem, většinou ve prospěch přísnějších pravidel. Některé větší domácí společnosti, jako např. Skanska či Metrostav, mají na svých webových stránkách zveřejněny manuály na sladění pravidel bezpečnosti práce dle vlastních standardů, takže se může budoucí subdodavatel na tento proces velmi lehko připravit. Pokud se zabýváte stavebnictvím nebo jinou rizikovější činností, důrazně vám tento proces doporučujeme, protože tím nejenom zajistíte bezpečnější chod projektu, ale zároveň tím chráníte vaše zaměstnance, kteří jsou zvyklí na určité bezpečnostní standardy jako např. přehledné značení pracoviště, elektrického či plynového vedení nebo jiných dílčích prvků projektu.
3. Trénink a instruktáž subdodavatelů
Důležitou částí každého bezpečně vedeného projektu je také trénink a instruktáž všech pracovníků na místě, tedy i těch subdodavatelských. V zahraniční je běžné, že každý pracovník na stavbě obdrží papír se jménem, funkcí a kontaktem na jednotlivé vedoucí úseků, je proveden po staveništi a podepisuje interní směrnice – od těch o bezpečnosti práce na stavbě až po pokyny pro nakládání s odpadem. Jednotliví účastníci stavby by měli být samozřejmě seznámeni s umístěním nebezpečných těkavých látek, instruováni, které části staveniště jsou pod proudem, nebo kde se pracuje s materiály o vysokých teplotách. Stejně tak důležité je seznámit pracovníky s místem zdravotního dozoru a ohlašovnou požáru případně s jiným místem krizových ohlášek.
4. Monitoring pracovní činnosti
Většina respondentů se pro Campbellův institut vyjádřila v tom smyslu, že kromě běžných metod využívají při realizačních pracích na projektu i speciální mechanismy kontroly subdodavatelů, jako je procházení jejich záznamů o nehodě, či dohody o speciálním způsobu oznámení rizikové události nebo jiného zjištěného nebezpečí. Běžně se pak používá k účelu hodnocení průběhu daného projektu instituce kontrolních dnů, bezpečnostních schůzek s různou periodicitou nebo nejrůznějších hodnocení v uzlových momentech projektu.
5. Exaktní vyhodnocení spolupráce
Ačkoliv byl tento nástroj podle údajů Campbellova institutu využíván nejméně, většina z firem, které jej nepoužívají, zároveň uvedla, že mají při spolupráci s dodavateli pocit dlouhodobé nespokojenosti s dílčími otázkami BOZP. Z toho plyne, že určitá míra evaluace spolupráce mezi zadavatelem a subdodavatelem může nejenom posílit pozici subdodavatele v dalších zakázkách, ale zároveň má pozitivní vliv na spokojenost zadavatelů. Z tohoto hlediska je tedy možné tento nástroj jenom doporučit a uvidíte sami, že po důkladném vyhodnocení možná přijdete na nová pozitivní či negativní zjištění, která posunou vaši firemní a projektovou kulturu BOZP zase o notný kus vpřed.
