Absolventům středních, vyšších odborných a vysokých škol, kteří během letošních prázdnin a v září nastupují do svého prvního zaměstnání na standardní pracovní smlouvu, vznikne za letošní rok nárok na daňovou vratku.
Jak je to v praxi
Všem zaměstnancům obecně je během roku odváděna zálohová daň z příjmu. Pokud zaměstnanec požádá zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování za daný rok, potom se v ročním zúčtování vypočítá daňová povinnost za celý rok. Na základě provedeného ročního zúčtování daně vzniká často nárok na daňovou vratku, což je také případ absolventů nastupujících do zaměstnání v průběhu roku. V ročním zúčtování daně prováděné zaměstnavatelem se uplatní nekrácená roční daňová sleva na poplatníka ve výši 24 840 Kč. Nárok na plnou daňovou slevu mají tedy i zaměstnanci pracující během roku pouze několik měsíců.
Na studenta lze také uplatnit slevu
V ročním zúčtování lze uplatnit i slevu na studenta, přestože absolvent studium ukončil již před svým nástupem do zaměstnání. Daňová sleva činí za každý měsíc 335 Kč. Pokud úspěšný maturant nastoupí do práce od 1.9.2016, pak může zaměstnavatel v ročním zúčtování za rok 2016 uplatnit daňovou slevu na studenta ve výši 2 680 Kč, tedy za leden až srpen. Podmínkou však je, že během posledních prázdnin nesměl tento maturant vykonávat práci, ze které by bylo odváděno sociální pojištění. Mohl si přivydělat například na dohodu o provedení práce jen s měsíční odměnou do 10 tisíc korun.
Na čem závisí výše vratky
Daňová vratka absolventů může být různě vysoká, záleží na konkrétní situaci, především na výši zaplacené zálohové daně během roku a poměrné výši uplatněné daňové slevy na poplatníka a na studenta během roku 2016. Daňová vratka může být maximálně ve výši odvedené zálohové daně během roku 2016.
Tak například při nástupu do zaměstnání 1.9.2016 a zaplacení měsíční zálohové daně z příjmu ve výši 3 570 Kč, což odpovídá hrubé měsíční mzdě 28 tisíc Kč, vznikne po provedení ročního zúčtování daně nárok na daňovou vratku ve výši 14 280 Kč.
Pokud však absolvent souběžně pracuje pro dva a více zaměstnavatelů nebo má příjem z pronájmu či přivýdělek ze samostatné výdělečné činnosti, nemůže žádat zaměstnavatele o provedení ročního zúčtování daně a musí si sám podat daňové přiznání.
