Americký psycholog Abraham Harold Maslow definoval svou teorii žebříčku lidských potřeb v roce 1943.
Podle ní má člověk pět základních potřeb a pokud chce uspokojit ty na vyšším stupni, musí mít napřed uspokojeny potřeby na nižších stupních.
V praxi to znamená, že chce-li člověk dosáhnout uznání a úcty od ostatních, musí mít nejprve alespoň částečně uspokojeny základní fyziologické potřeby a potřeby bezpečí a jistoty. Kdyby chtěl dosáhnout až na nejvyšší stupeň pyramidy, tedy k seberealizaci, musí napřed uspokojit potřeby na všech nižších stupních.
Maslowova pyramida potřeb vypadá takto (seřazeno od nejvyššího stupně – vrcholu pyramidy):
- Seberealizace (uplatnění sebe sama)
- Uznání (pochvala, úcta)
- Společenské potřeby (kamarádi, přátelé, rodina)
- Bezpečí, jistota (domov, práce, fyzické bezpečí, zdraví)
- Fyziologické potřeby (jídlo, pití, sex)
Každý člověk by měl tedy podle této teorie napřed uspokojovat základní potřeby pro přežití, následně být zdravý, mít domov a finanční příjem, potom se může uplatnit v sociálním prostředí, hledat si přátele a zakládat rodinu.
Teprve až při alespoň částečném uspokojení předchozích potřeb může usilovat o úctu svého okolí a nakonec se i seberealizovat (snaha naplnit svoje schopnosti a záměry, snaha být nejlepším, jakým člověk může být).
Seberealizovaní lidé si všeobecně váží života a mají svou vlastní vnitřní etiku (kterou jim nemusí diktovat nikdo jiný), ostatní lidi posuzují bez předsudků. Podle Maslowa seberealizované osoby přijímají okolnosti života (neodmítají je ani se jim nevyhýbají), jsou spontánní v myšlení, jsou tvořiví a zajímají se o řešení problémů často i jiných lidí. Je ovšem také fakt, že mnozí lidé o seberealizaci vůbec nestojí a jsou motivováni pouze nižšími potřebami.
Maslowova pyramida potřeb je využitelná i v podnikání a je zajímavé s ní počítat v plánech byznysu. Podle toho, na jakém stupni se potencionální zákazník nebo klient nachází, má totiž určité potřeby a jinak přistupuje k nabídkám trhu.