Jelikož má podle českého práva soukromí přednost před ochranou majetku, nesmíte zveřejnit fotku zloděje. Pokud vám tedy zloděj něco ukradne, nesmíte využít k pátrání po něm veřejnosti, protože i zloděj má právo na své soukromí.
Kontroverzní případ
Nedávno jsme byli díky médiím svědky toho, jak zloděj ukradl kolo v prodejně a majitel pak zveřejnil fotku z kamerového záznamu na Facebooku. Dostal za to pokutu 5 tisíc Kč od Úřadu na ochranu osobních údajů. S tím se majitel obchodu nesmířil a bránil se nejprve u samotného Úřadu a poté u soudu. Argumentoval tím, že člověk, který odcizil zboží, musel vědět, že jedná v rozporu se zákonem, navíc za situace, kdy na prodejně visela informace o monitorování prostoru. Byl tedy srozuměn s tím, že jeho jednání je kamerou zachyceno. Také dodal, že zveřejnění fotky na sociální síti vedlo k jeho odhalení.
Naproti tomu Úřad argumentoval, že vyhledávání pachatelů trestných činů a shromažďování důkazů o jejich vině je v demokratickém právním státě rolí výhradně orgánů činných v trestním řízení. Majitel tedy měl předat záznam orgánům a sám jej nesměl zveřejnit.
Rozhodnutí Městského soudu v Praze
Městský soud v Praze se postavil za podnikatele, když zohlednil skutečnost, že televizní stanice často vysílají v rámci zpravodajských pořadů záběry z průmyslových kamer, na který jsou zachyceni zloději přímo při krádeži. Soud se domníval, že udělení pokuty nebylo v tomto případě na místě, neboť zde nebyl důvod, proč by zveřejnění fotky na jiném informačním portálu mělo k uložení pokuty vést.
Soukromí má přednost před ochranou majetku
Úřad na ochranu osobních údajů se pak obrátil s opravným prostředkem na Nejvyšší správní soud, který se nepostavil za okradeného, ale za Úřad na ochranu osobních údajů, který pokutu udělil. Zatímco Městský soud poměřoval právo vlastníka obchodu na ochranu majetku a právo zloděje na ochranu jeho osobních údajů, dle Nejvyššího správního soudu zde k žádnému konfliktu nedošlo a není co poměřovat.
Co z toho vyplývá
Účelem kamerových systémů při ochraně majetku není pořizování záznamů pro jejich budoucí zveřejnění, ale pouze pro eventuální předání k tomu určeným státním orgánům, aby činily potřebné úkony.
Právo na ochranu majetku je dostatečně zajištěno právem na instalaci a používání kamerového systému. Jakékoliv další nakládání s osobními údaji shromážděnými bez souhlasu orgánů činných v trestním řízení nelze ničím odůvodnit.