Stát se dlužníkem je velice jednoduché. Stačí zapomenout zaplatit složenku a nepříjemnosti jsou tu. Podle statistických údajů má v ČR každá druhá domácnost nějakého domácího mazlíčka. Například psů chováme neuvěřitelné dva miliony.
Povinností každého pesjkaře je přihlásit svého psa na obecním nebo městském úřadu a platit každým rokem stanovený poplatek. Dalšími položkami jsou výdaje za krmivo, hygienické potřeby, psí pomůcky a hračky a další. Ovšem některým majitelům domácích zvířat se příliš nechce platit za veterinární péči. Potvrzují to majitelé soukromých veterinárních klinik, kteří ošetří denně až sto zvířat a vždy se najde nějaký majitel, který za tuto službu nezaplatí. Veterináři jsou ochotni vycházet vstříc všem zákazníkům, hlavně těm, jejichž miláčkové potřebují akutní ošetření, na které které jejich páníček nemá u sebe dostatečnou hotovost. Po zákroku dají zákazníkovi například podepsat uznání dluhu, které je jim ovšem většinou málo platné. Jsou i takoví zákazníci, kteří přicházejí do ordinací se záměrem nezaplatit a spoléhají na ochotu a měkké srdce veterináře.
Výdaje na pejsky
Průměrný dluh u veterináře dosahuje deseti tisíc korun, což v případě několika takových neplatičů činí velkou ztrátu v rozpočtu ordinace. Největší kliniky uvádějí, že za rok se počet dlužníků vyšplhá na hranici více než 350 klientů. Veterináři nemají na vymáhání dlužných částek dostatek času ani potřebných znalostí. Finanční odborníci radí, že k vymáhání částky kolem deseti tisíc korun se nevyplatí kontaktovat advokáta.
Málo lidí, kteří se rozhodnou pořídit si psa, si uvědomuje, jaké částky jej bude jejich mazlíček stát. Peníze stojí nejen prvotní částka zaplacená za koupi psa, ale pak je to krmení a další péče. Zvláště pokud zvíře onemocní nebo utrpí nějaký úraz, šplhají se výdaje do desetitisíců.
Dluhy
Každý rokem přibývají další kliniky, kterým jejich zákazníci dluží. Jen za necelý letošní půlrok se zdvojnásobil počet veterinářů, kteří se obrátili na specializované společnosti se žádostí o pomoc. Ve všech případech jsou to soukromá zařízení, nejčastěji v Praze a velkých městech, kde neplatiči spoléhají na anonymitu a zneužívají širokou škálu služeb včetně nočních ambulancí. Tyto nadstandardní služby jsou pochopitelně dražší a lidem se zpětně platit už nechce. Jsou dokonce i takoví dlužníci, kteří ve velkých městech obcházejí postupně všechny ordinace, takže může uplynout i několik let, mezi tím se tito „chytráci“ přestěhují a vymáhání dluhu je o to obtížnější.
